Slunovrat, langoše a kytary u táboráku
Když mi Lucka napsala, že by s Vojtou chtěli nafotit svatbu, hned jsem se začal těšit. Lucka totiž roky psala svatební blog Budeme se brát a už v prvním mailu slibovala langoše k obědu a prostor na odpolední šlofíček. Svatbu nazvali GRUNCL FEST a byla přesně taková: festival na hájence v Lužických horách, v den letního slunovratu, který byl zároveň jejich sedmé výročí. Pětačtyřicet dospělých, třináct dětí, jezevčík Čedar se žlutým motýlkem a celý den bez povinného programu.
Hájenka, stany a festivalové náramky
Na hájence se chystalo už od neděle, svatba byla v pondělí. Kamarádi postavili starý vojenský stan pro případ deště, vedle stál glamping stan a chill zóna s vodními dýmkami, v průchodu hájenky vznikla kavárnička mezi knihami a ve sklípku bar. Místo vývazků dostali hosté festivalové náramky, věnečky si vázali sami z kopretin a heřmánku a kdo si vzal plavky, šel se vykoupat do rybníčku. Hájenku nebudu jmenovat, majitelka si další svatby nepřeje. Pro inspiraci ale: hledejte místo, kde se dá spát ve stanech, je tam trochu stínu, voda a dost prostoru, aby se lidi mohli rozptýlit.
Symbolický obřad pod sluncem z tyčí
Obřad byl v pět odpoledne a byl symbolický, úřední papíry si Lucka s Vojtou podepsali na radnici už půl roku předem. Místo obřadu zdobilo jen slunce, které si sami vyrobili z půlkulatých tyčí a překližky. Nevěsta byla celý den bosa, svědek hrál na kytaru a hosté stáli s pivem v ruce. Po obřadu nebyly hromadné gratulace, jen objetí s rodiči a babičkami, přípitek a všichni hned na langoše. Pár momentů jsem tehdy na Lucčino přání fotil i na analog.
Čím míň židlí, tím víc pohody
Po obřadu už nebylo na programu nic, kvůli čemu by hosté museli přestat dělat to, co právě dělali. Žádný dort, kytice ani první tanec. Lavice byly rozmístěné různě po areálu a znovu se mi potvrdilo, že čím míň je na svatbě židlí, tím víc je ta svatba v pohodě. Když lidi nemůžou sedět celý den na jednom místě, hledají si svoje zákoutí, tvoří skupinky, povalují se v trávě, houpou se v sítích nebo postávají u baru, a celá zábava hned dostane jinou energii. Na portréty jsme si s Luckou a Vojtou odskočili k pískovcovým skalám kousek nad hájenkou, i s Čedarem, a večer se rozdělal oheň a hrálo se na kytary do noci.
Festivalová svatba bez povinného programu
Na takových svatbách se mi fotí nejlíp: lidi se baví, nikdo na nic nečeká a já můžu chodit mezi nimi a fotit, co se zrovna děje. Fotím svatby od roku 2015, přes 220 jich bylo, a hodně párů ke mně přišlo právě přes tuhle svatbu. Pokud plánujete svatbu v přírodě, ve stanech nebo s minimem programu, napište mi.
Celý příběh z pohledu nevěsty, s tipy, co by udělala jinak, a se seznamem dodavatelů najdete na blogu Budeme se brát: GRUNCL FEST – naše svatba o letním slunovratu.
Chystáte podobnou svatbu?
Napište mi datum a místo. Odpovím do dvou dnů, rovnou s cenou a s tím, jestli mám volno.
