Podzimní svatba v malé kapličce na Bruntálsku
Kaplička mezi kopci na Bruntálsku je ze silnice vidět jen asi tři vteřiny. Stačilo ale, aby na ni jednou večer svítilo zapadající slunce a všiml si jí Filip s kamarády. Zastavili, vyšli do kopce na západ slunce a nahoře náhodou potkali místního faráře. Popovídali si, seznámili se, a to Filip ještě svatbu neplánoval. Když pak s Barborou začali svatbu chystat, ke kapličce je to táhlo znovu. Obřad uvnitř kapličky, cesta retro autobusem přes pole a oslava na Farmě Klokočov, to všechno v podzimním slunci.
Ráno na statku
Den začal na statku Farma Klokočov, kterému se říká taky Františkův dvůr a kde se pak večer slavilo. Koně na pastvině, velký strom před stavením a v sále už prostřené stoly. Nevěsta se chystala v podkroví, šaty visely na trámu, věneček byl ze sušených podzimních květin a kytice v oranžových a vínových barvách. Když se přípravy, obřad i oslava dají propojit tak, že se ráno i večer potkáte na stejném místě, celý den je klidnější. Ráno nikdo nikam nespěchá a večer se nemusí nikam přejíždět.
Retro autobusem ke kapličce
Kaplička byla od statku daleko, a tak se na obřad jelo retro autobusem Škoda, celá svatba najednou, přes alej a pole. Takový autobus vyřeší dopravu všech hostů naráz a cesta je zároveň součást programu, nikdo nesedí sám v autě. Pokud máte rádi staré autobusy, půjčte si retro autobus, i když je pomalejší. S tím se v harmonogramu dá počítat a zážitek z cesty za to stojí. Od silnice se ke kapličce šlo pěšky polní cestou do kopce. Obřad byl uvnitř, v kapličce s pár lavicemi, kam se všichni hosté tak tak vešli, a vedl ho stejný farář, kterého tu Filip tehdy při západu slunce potkal. Malá kaplička má jednu výhodu: nikdo nestojí daleko, všichni vidí a slyší, a na fotkách je cítit, jak blízko u sebe lidi byli.
Vítr na kopci a zpátky na statek
Po obřadu hosté vyšli ven a ze dveří kapličky se novomanželé vydali špalírem mezi okvětními lístky. Na kopci foukal vítr a v podzimním slunci jsme hned vedle kapličky fotili portréty a pár rodinných fotek. Pak zpátky polní cestou k autobusu a alejí na Farmu Klokočov, kde se slavilo ve stodole s kamennými zdmi a světýlky pod trámy.
Málokdo dokáže zachytit sílu okamžiku a emoce tak jako Víťa. Fotky od něj jsou maximálně přirozené, nebude vás nutit do žádných umělých póz, které osobně opravdu nemám ráda. Focení jsme se kvůli tomu trochu báli, ale hned jak jsme se poprvé potkali na kávě na předsvatebním focení, věděli jsme, že to bude skvělé. Víťa je opravdu super parťák a během dne i noci je všude, kde je potřeba, a přitom je vlastně úplně neviditelný. Žádné počasí ho neodradí a rád pomůže i jinde.
Chystáte podobnou svatbu?
Napište mi datum a místo. Odpovím do dvou dnů, rovnou s cenou a s tím, jestli mám volno.
